Jaký dopad na nás mají sociální sítě? Pokud má člověk rád, nemusí pro ně trpět pocitem méněcennosti, říká psycholožka.
Skoro každý žijeme nejen v reálném, ale i virtuálním svět. Jaký dopad to však může mít na naše životy? Otázka dopadu sociálních sítí na naši psychiku a chování, se začala ve světě stále více řešit.
Každý vnímá realitu jinak, pokud se na to ale podíváte očima jiného, co uvidíte? Ptali jsme se odbornice Mgr. Zdeňky Némethová, která odpovídá na základě vlastních zkušeností z praxe. Věnuje se především vztahové poradenství, avšak jiná témata z oblasti psychologie jí nejsou cizí.
V rozhovoru mluví také o dopadu sociálních sítí na nás a naše vnímání ženské krásy, ale vyjadřuje se i ke vztahům. Vysvětlila, že určité ideály krásy tu byly vždy, jen nyní se komunikují jinými kanály. Prozradí i příčiny žárlivosti a co znamená emoční závislost, čtěte s námi …
Je pravda, že sociální sítě mají na psychiku často i skryté dopady, kdy si přímo neuvědomujeme, že jsme jimi řízení?
Ano, v jednoduchosti můžeme říci, že sociální sítě na nás ovlivňují. Mají své klady i zápory a málokterý uživatel sociálních sítí si to uvědomuje.
Sociální média jsou mienkotvorné a podle toho na jaké informacemi se v médiích setkáváme, si vytváříme naše názory. Častokrát jsou domněnky nebo názory
prezentovány jako fakta. Myslím, že většina lidí neví rozlišovat mezi prezentováním subjektivního názoru, domněnek a faktem, protože nehledají relevantní informace, neověřují si je.
Pro mnoho uživatelů sociální sítě představují formu úniku. Další faktor, který si neuvědomujeme. Algoritmus sítí je nastaven tak, aby své uživatele udržel na své síti co nejdéle. A tak se ani nenadějete a před obrazovkou pc nebo svého chytrého telefonu strávíte během dne i několik hodin.
Unikáme od problémů, emocí, náročnosti reálného světa …
Na jedné sociální síti proběhl experiment, kdy výzkumníci sledovali jak se mění nálada člověka v závislosti na tom, co sledují na sociálních sítích. Výsledkem bylo relevantní zjištění jako velmi sledovaný obsah ovlivňuje naši náladu.
Jak v pozitivním, tak v negativním smyslu a rovněž v ovlivňování našich názorů. Toto vše se následně využívá v reklamách. Nedávno jsme měli možnost sledovat zahraniční kauzy o tom jak se dá prostřednictvím sociálních sítí ovlivnit i mínění lidí při volbách prezidenta.
Proto vnímám jako velmi důležité naučit se vědomě užívat sociální sítě, abychom neuvízli v pasti nebo závislosti a zachovaly si kritické myšlení.
Jsou často i důvodem pocitu méněcennosti?
Myslím si, že nemůžeme přímo označovat sociální sítě za spouštěč pocitů, závislostí a pod. fenoménů. To, co přináší celou plejádu emocí je sdílený obsah, který na sítích konzumujeme.
Pokud budeme sledovat příspěvky vyvolávající pocity strachu a ohrožení a budeme je sledovat nějaký čas, tak je přirozené, že v nás tento pocit bude narůstat. Pokud hovoříme o méněcennosti, nedá se přímo říci, že sledováním sociálních sítí musí ve mně narůstat pocit méněcennosti.
Pokud mám tendenci se porovnávat a sleduji na sociálních sítích jako je druhým lidem daří, jací jsou šťastní a milováni a já si právě procházím náročným obdobím, mohu nabýt dojem, že jsem něco méně než ostatní, když můj život není takový barevný …
Do značné míry to závisí i na míře naší sebelásky, i našeho sebeobrazu.
Dá se tedy říci, že nedostatečná sebeláska žen v kombinaci s obsahem, který sledují na sociálních sítích, může ovlivnit i na partnerský vztah, případně jej i pokazit?
V této souvislosti si dovolím tvrdit, že ano. A to zejména v případě, když na sociálních sítích hledám potvrzení svých domněnek. Domněnek o tom, co si myslím např .:
- ideálech krásy
- co mužů zajímá
- jací jsou muži
- v čem selhávám
- v čem mám naopak navrch
- zda je můj život, můj vztah, moje prožívání normální …
A za tím vším stojí už zmíněno porovnávání. Hledáme potvrzení i toho, že to, co se děje nám, se děje i jiným ženám. V případě, že nacházíme toto potvrzení, přichází úleva. Zjistíme, že to co se nám děje, je v podstatě normální, že je normální i to, že se nám to nelíbí a chceme to řešit.
Tato úleva může být v některých případech pouze dočasná pokud sklouzneme k tomu, že si představujeme samy katastrofické scénáře, které se stále více vzdalují od reality. Velkým rizikem je, že tyto scénáře a z nich vyplývající domněnky začneme brát jako fakta a mýlíme si je s realitou. Následně v reálném životě si to přenášíme do vztahu a tím ho nakonec poškozujeme.
