Jak dále v analytickém komentáři uvádí Daniel Hajdiak z Národní banky Slovenska (NBS), postupné zpřísňování klimatické politiky bude mít vliv i na reálnou ekonomiku, což pocítí i finanční sektor.
Ohrožení finanční stability bank však není podle něj bezprostřední. Přestože se portfolio podnikových úvěrů v Slovenské bankách citlivých na změnu klimatické politiky zvýšilo za ostatních sedm let o polovinu, jeho podíl na celkovém portfoliu zůstává stabilní, přibližně čtvrtinový.
Sorry, the video player failed to load. (Error Code: 101102)
Slovenský bankovní sektor měl ke konci loňska úvěrovou expozici vůči odvětvím citlivým na změnu klimatické politiky na úrovni 4,8 mld. eur, tedy 25% portfolia podnikových úvěrů.
„Pokud bychom zahrnuli i odvětví spojené s odvětvím nemovitostí, expozice by vzrostla o dodatečných 4,9 mld. eur na 50%, „uvádí Hajdiak. Přestože oproti konci roku 2014 expozice vůči klimaticky citlivým odvětvím vzrostla z 3,2 mld. eur, a vůči odvětvím ze sektoru nemovitostí z úrovně 3,9 mld. eur, procentuální poměry se výrazně nezměnily.
Slovenský bankovní sektor vykazuje poměrně stabilní přímou úvěrovou expozici vůči podnikům z klimaticky senzitivních odvětví. Přestože se intenzita rizika na tomto portfoliu postupně zvyšuje, bezprostředním ohrožením finanční stability však podle Hajdiaka není. Budoucí vývoj však bude podle analytika výrazně záviset na rozsahu a rychlosti přijímání „zelené“ regulace, vnímání investorů, ale i zájmu společnosti. „S určitostí lze říci, že cíl EU dosáhnout uhlíkovou neutralitu, je bezpochyby politickou i hospodářskou výzvou. Dosavadní úspěšné plnění domácích průběžných cílů však neznamená bezstarostnou budoucnost slovenského hospodářství v této oblasti, „konstatuje Hajdiak.
Rozdíly v splatnostech a úvěrových sazbách by se mezi úvěry podniků z environmentální rizikovějších a neutrálních odvětví měly podle analytika centrální banky zvýrazňovat. Navíc by měly být postupně doprovázeny i změnou ve vnímání rizika. Rozevření nůžek by mohlo být podpořeno i návrhy preferenčního zvýhodnění udržitelných investic, resp. znevýhodnění klima-ohrožujících expozic ze strany centrálních vlád nebo příslušných regulačních autorit. „Přestože klimatické riziko dnes není středem zájmu finančních institucí, charakter fungování environmentálních nástrojů a zpřísňování“ zelené „regulace zvyšuje potenciální rizika a příležitosti s ním spojené,“ řekl Hajdiak.
